Příběhy klientů 1 minuta
Fyzická výkonnost jako klinická parametr
Mgr. Jiří Bureš
Head of Physical Health
Proč fyzická výkonnost není sportovní údaj, ale jeden z nejsilnějších a nejlépe ovlivnitelných ukazatelů zdraví. A proč se moderní fyzioterapie posouvá od subjektivního dojmu k přesnému měření.
Krevní tlak známe. Cholesterol si necháváme kontrolovat. Sledujeme hmotnost, spánek nebo hladinu cukru v krvi. Existuje však ještě jeden parametr, který o našem budoucím zdraví vypovídá překvapivě mnoho.
Je jím fyzická výkonnost.
Nejde přitom o to, jak rychle uběhneme deset kilometrů nebo kolik kilogramů zvedneme v posilovně. Z medicínského pohledu je důležité, jak dobře naše tělo využívá kyslík, jakou má svalovou sílu a zda se dokáže pohybovat stabilně, efektivně a bez skrytých kompenzací.
Tyto schopnosti ovlivňují naši každodenní energii, pohyblivost a soběstačnost. Zároveň vytvářejí kapacitu, ze které tělo čerpá v náročných obdobích života. Na rozdíl od genetické výbavy je přitom můžeme cíleně ovlivňovat. A také měřit.
Právě možnost převést fyzickou kapacitu do konkrétních hodnot mění způsob, jakým o ní medicína uvažuje. Kondice přestává být pouze subjektivním pocitem nebo výsledkem sportovního výkonu. Stává se klinickým parametrem, který lze vyhodnocovat, sledovat v čase a využívat při rozhodování o prevenci, terapii i návratu k plné zátěži.
Dva systémy. Jedna zdravotní kapacita.
Fyzickou výkonnost lze chápat jako výsledek spolupráce dvou základních systémů.
Prvním je kardiorespirační kapacita, tedy schopnost plic, srdce, cév a svalů společně zásobovat organismus kyslíkem. Jejím hlavním měřítkem je hodnota VO₂max, která vyjadřuje maximální množství kyslíku, jež tělo dokáže při zátěži využít.
VO₂max není údaj určený pouze profesionálním sportovcům. Ukazuje, jak dobře funguje celý systém přenosu kyslíku, od dýchání přes srdeční činnost až po jeho využití ve svalových buňkách.
Čím vyšší je aerobní kapacita, tím větší zátěž organismus zvládne. Vyšší úroveň kardiorespirační zdatnosti se zároveň pojí s nižším rizikem kardiovaskulárních a metabolických onemocnění i s nižší celkovou úmrtností.
Druhým systémem je svalová kapacita. Neurčuje ji pouze množství svalové hmoty, ale také síla, rovnováha a schopnost jednotlivých svalových skupin správně spolupracovat.
Svaly stabilizují klouby a páteř, chrání nás před pády a umožňují nám zůstat aktivní a soběstační. Zároveň hrají důležitou roli v metabolismu. Pomáhají tělu pracovat s glukózou a ovlivňují jeho citlivost na inzulin.
Oba systémy lze objektivně hodnotit. Aerobní kapacitu prostřednictvím zátěžového vyšetření, svalovou kapacitu pomocí měření síly, stability, pohybových asymetrií a kvality provedení pohybu. Díky tomu lze určit nejen to, jak na tom člověk je dnes, ale také kde má největší prostor pro zlepšení.
Je jím fyzická výkonnost.
Nejde přitom o to, jak rychle uběhneme deset kilometrů nebo kolik kilogramů zvedneme v posilovně. Z medicínského pohledu je důležité, jak dobře naše tělo využívá kyslík, jakou má svalovou sílu a zda se dokáže pohybovat stabilně, efektivně a bez skrytých kompenzací.
Tyto schopnosti ovlivňují naši každodenní energii, pohyblivost a soběstačnost. Zároveň vytvářejí kapacitu, ze které tělo čerpá v náročných obdobích života. Na rozdíl od genetické výbavy je přitom můžeme cíleně ovlivňovat. A také měřit.
Právě možnost převést fyzickou kapacitu do konkrétních hodnot mění způsob, jakým o ní medicína uvažuje. Kondice přestává být pouze subjektivním pocitem nebo výsledkem sportovního výkonu. Stává se klinickým parametrem, který lze vyhodnocovat, sledovat v čase a využívat při rozhodování o prevenci, terapii i návratu k plné zátěži.
Je jím fyzická výkonnost.
Nejde přitom o to, jak rychle uběhneme deset kilometrů nebo kolik kilogramů zvedneme v posilovně. Z medicínského pohledu je důležité, jak dobře naše tělo využívá kyslík, jakou má svalovou sílu a zda se dokáže pohybovat stabilně, efektivně a bez skrytých kompenzací.
Tyto schopnosti ovlivňují naši každodenní energii, pohyblivost a soběstačnost. Zároveň vytvářejí kapacitu, ze které tělo čerpá v náročných obdobích života. Na rozdíl od genetické výbavy je přitom můžeme cíleně ovlivňovat. A také měřit.
Právě možnost převést fyzickou kapacitu do konkrétních hodnot mění způsob, jakým o ní medicína uvažuje. Kondice přestává být pouze subjektivním pocitem nebo výsledkem sportovního výkonu. Stává se klinickým parametrem, který lze vyhodnocovat, sledovat v čase a využívat při rozhodování o prevenci, terapii i návratu k plné zátěži.
Je jím fyzická výkonnost.
Nejde přitom o to, jak rychle uběhneme deset kilometrů nebo kolik kilogramů zvedneme v posilovně. Z medicínského pohledu je důležité, jak dobře naše tělo využívá kyslík, jakou má svalovou sílu a zda se dokáže pohybovat stabilně, efektivně a bez skrytých kompenzací.
Tyto schopnosti ovlivňují naši každodenní energii, pohyblivost a soběstačnost. Zároveň vytvářejí kapacitu, ze které tělo čerpá v náročných obdobích života. Na rozdíl od genetické výbavy je přitom můžeme cíleně ovlivňovat. A také měřit.
Právě možnost převést fyzickou kapacitu do konkrétních hodnot mění způsob, jakým o ní medicína uvažuje. Kondice přestává být pouze subjektivním pocitem nebo výsledkem sportovního výkonu. Stává se klinickým parametrem, který lze vyhodnocovat, sledovat v čase a využívat při rozhodování o prevenci, terapii i návratu k plné zátěži.